Alternativní medicína a prevence

V chovu pavích oček se chovatel dříve či později setká s řešením otázek spojených s nemocemi a nákazami. Přes veškeré „zaručené“ metody a postupy není nikdy výsledek léčení jistý. K všeobecnému poznání může člověk dojít různými cestami, ať už zvolí čerpání informací z odborné literatury (české nebo zahraniční), nebo rozhovorem se zkušenějšími chovateli a nebo hledá odpovědi třeba na internetu v jednotlivých fórech a diskusích. A já bych se chtěl tímto připojit k řešení aktuálních problémů spojených s nemocemi a s jednotlivými aspekty, které mohou ovlivnit zdravotní stav našich chovů.

Z předcházejících let vím, že ryby byly proti léčebným metodám s použitím antibiotik nebo chemických léků odolnější. V posledních několika málo letech se situace natolik zhoršila, že na ryby mnoho léků ani nepůsobí. Z části jsou na vině velkochovy, které provádí léčení preventivně a v malochovech se objevují trendy, čím pestřejší spektrum léčiv a v co největším množství, tím lépe. A nikdo se nezamýšlí nad tím co nákazu nebo onemocnění způsobuje a jak se dá těmto problémům předcházet. Vždyť prioritní by měla být prevence. Pokud to tak nebude, tak se chovatelé mohou dočkat naprosté zkázy, která by mohla plynout např. z chybných medikací, ze špatné analýzy onemocnění a podobných chybných úsudků o té či oné nemoci, která se vyskytla v chovu.

Abychom se dokázali vyhnout fatálním krokům vedoucím třeba k masivním úhynům, pokusím se uvést co vše je nutné provést a uvědomit si, než začneme aplikovat nějaký medikament.

V první řadě to je skutečnost, že ryby, stejně jako ostatní živé organismy, jsou od narození až do smrti permanentně hostiteli různých vnitřních a vnějších parazitů (jsou neustále nemocné, i když to není třeba v danou dobu zřetelné). Život je prostě ustavičný boj imunitního systému se škůdci. Proto mezi zdravotním stavem ryby a stavem životního prostředí je přímá úměra. Z toho plyne, že prvním krokem odhalení příčiny onemocnění je zjištění stavu životních podmínek a správné výživy.

Faktory ovlivňující poruchy imunitního systému, které vedou k propuknutí nemoci, je téměř vždy nutné hledat v přímém okolí pavích oček. Částečně nemoci propukají stresem, špatnými světelnými podmínkami nebo jinými ne zcela vždy specifikovatelnými příčinami. To mě vede k závěru, že imunitní systém ryb v nepřiměřených životních podmínkách nebo při silném zatížení, nezvládá odolávat atakům škůdců a následkem je propuknutí nákazy.

 

Nejčastější chyby vedoucí k oslabení zdravotního stavu ryb:

 

Osvětlení:

Měli bychom zvažovat jaké životní podmínky jsme schopni gupkám vytvořit. V této základní otázce se mnoho chovatelů dopouští tragických chyb. Z důvodů, asi z části i ekonomických, nejsou někteří schopni vytvořit příznivé světelné podmínky, zařízení akvária a kvalitu akvarijní vody.

Ale všichni by jsme si měli uvědomit, že gupky jsou tropickými rybami a že v jejich domovině je tzv. rovnodennost. To znamená, že je 12 hodin den a 12 hodin noc. A když už zabezpečíme dvanáctihodinové osvětlení, tak se musíme také zaměřit na dostatečnou intenzitu. Protože jak je jistě známo bez světla nemohou probíhat důležité látkové výměny a procesy.

 

Vnitřní zařízení akvária:

Stejně jako intenzita a doba osvitu je pro ryby stejně důležité vhodné vnitřní zařízení. Gupky nepatří k žádným dravcům a při sebemenším nebezpečí prchají a ukrývají se. V nádržích bez úkrytů ryby velmi rády využívají prostory za instalovanými filtry. Tím se mohou dostat do situace, z které není úniku a ocitnou se ve smrtelné pasti. Chybějící úkryty mohou u ryb vyvolat vznik vyššího stresu, tím se ryby stávají náchylnější k nákazám a může u nich snáze propuknout onemocnění. Viditelně se změní způsob chování gupek, pokud instalujeme do nádrže rostliny, které sami o sobě poskytnou dostatek úkrytů celé rybí osádce.

 

Akvarijní voda:

Voda je chemická sloučenina, bez které nemůže život existovat. Ze všech možných literárních zdrojů se dozvíte určité a vyzkoušené postupy a tipy na výměnu vody. V zásadě jde o udržení kvality vody bez nadměrného množství škodlivin. Znám chovatele, kteří provádějí výměnu vody denně v objemu 50% nádrže a také jsem se setkal s chovateli, kteří vodu nevymění jak je rok dlouhý a jenom dolévají vodu za odpařenou vodu. Ani jedna z metod není ideální a správná. Výměnu vody provádíme proto, abychom vytvořili a udrželi v akváriu tzv. biologickou rovnováhu. Biologickou rovnováhu nezabezpečíme pouhou výměnou vody, ale zřetelně nám k tomu napomáhá používání akvarijní techniky, konkrétně akvarijních filtrů a čerpadel. Toto nezbytné technické zařízení nezbavuje vodu jen škodlivin, ale v náplních filtrů a čerpadel se usazuje velké množství bakterií, které odbourávají škodliviny. Toto téma by vystačilo na celou jednu kapitolu. Zájemci si mohou více přečíst v mé knize „Gupky, fenomén moderní akvaristiky“.

Takže, jak jsem napsal výše, než přistoupíme k léčení jakékoliv choroby, zabezpečíme vhodné životní podmínky chovaných ryb. Až po této eliminaci lze přistoupit k vyhodnocení viditelných symptomů a k podání účinných léčiv. Tyto kroky ale představují základní znalost onemocnění, jejich projevů na organismus ryby a poté správnou volbu metody léčení a podání vhodných léčiv. Znalosti projevů nemocí ale nespočívají ve znalostech a pozorování sekundárních projevů, ale v primárních příčinách onemocnění. Takže projevy chorob musíme chápat jako celek a také jako celek je analyzovat. A v návaznosti na to vybrat dostupný, ale účinný lék. Cesty k poznání jsou složité, můžeme se inspirovat ze zkušeností jiných chovatelů, z odborné literatury a nebo předat vzorek nemocných ryb do rukou odborných veterinářů. Každý si může zvolit postup jaký mu nejvíce vyhovuje.

Závěrem bych chtěl všem chovatelům, kteří mají své zkušenosti z nemocemi ve svých chovech připomenout: Příroda je mocná čarodějka a pokud budeme přírodě nápomocní a budeme mít trochu štěstí, nemusíme nikdy řešit likvidující úhyny ryb. A věřte, že pohled na masivní úhyn ryb v jedné nebo více nádržích je stresující a způsobuje i značné ekonomické ztráty.